neděle 29. září 2013

Hudba na neděli

Nevíte, co to znamená Sonera? (Kromě toho, že Sonera Stadium je fotbalový stadion v Helsinkách...)





sobota 28. září 2013

Pojďte si nezapálit

Vzniká nový blog, kde bude postupně vycházet kniha Milana Brože s názvem Pojďte si nezapálit. Odkaz je vpravo v liště "Další".

Na ukázku předkládáme čtenáři úryvek z první kapitoly:

“Kam jdeš?” se ozvalo tak jako každé úterý před devatenáctou hodinou, když
beru za kliku a otevírám dveře k odchodu. Tak jako každé úterý, již více než dvacet
let. V pravé ruce již přichystánu cigaretu se sirkami, že si hned na chodbě zapálím.
Ještě než zavřu dveře, zaslechnu z kuchyně:
“No to jsem zvědavá, kdy zase přijdeš!”
Dveře cvaknou a já si s hlubokým uspokojením zapaluju “Tu” cigaretu. K autobusu, jenž mě sveze až k sokolovně, to mám kousek. Mohu, či spíše musím, jít velmi
zvolna, aby mi to na tu cigaretu dobře vyšlo...

Knihu ilustroval malíř Jizerských hor Václav Kocum.


Více na http://pojdtesinezapalit.blogspot.cz/

pátek 27. září 2013

Bulvár je hotový


Tak konečně. Bulvár na ulici 5. května v Jablonci nad Nisou je hotový. Včera ho slavnostně otevřeli čtyři pánové v oblecích - zástupce statutárního města, ředitel Ředitelství silnic a dálnic LK, zástupce stavební firmy a jednatel Technických služeb. Stavba trvala 12 let, jelikož se dlouho nedařilo uzavřít  smlouvu s majiteli jednoho z domů, který dílu překážel. Byl to bývalý mléčný bar, který nové vizi bulváru úspěšně vzdoroval.
jo
Dopravní omezení v ulici 5. května už skončila. Foto: Milan Brož

čtvrtek 26. září 2013

Stezka Gustava Leutelta



Sláva v Josefově Dole

Tento pátek, tj. 27.září tohoto roku 2013, bude za přítomnosti čestných hostů v 11.00 hodin otevřena naučná stezka Gustava Leutelta, spisovatele a básníka Jizerských hor, josefodolského rodáka, učitele a písmáka, odsunutého s ostatním německým obyvatelstvem v roce 1946 do Německa.
Po válce upadl v zapomenutí, až po „sametové“ v roce 1989 vývoj vztahů  mezi Čechy a Němci dopomohl i ke vzkříšení vzpomínek na německé umělce před válkou tvořící v našem kraji.

Otevřením stezky se završuje několikaleté úsilí Josefodolských, kteří se dnes i ke svým německým rodákům hlásí, což dokazuje i vzdání holdu Gustavu Leuteltovi před třemi roky, přesně 21. září 2010, kdy byly obcí uspořádány velkolepé oslavy 150. výročí narození zmíněného spisovatele. Oslav se zúčastnili jak čeští protagonisté, tak němečtí rodáci leta žijící v Německu, nejen v Neugablonz. Závěrečné několikahodinové posezení pak podalo důkaz o tom, že společnou řeč mnozí z obou stran najít dokážou.

Účastnil jsem se těchto oslav jako kurátor a řečník při vernisáži výstavy Václava Kocuma, jenž osloven Leuteltovým dílem „Kniha o lese“ vytvořil soubor obrazů vystavovaných pod názvem „Horské lesy“, a jež byla součástí zmíněných oslav. Vytvořena byla i reprezentativní publikace téhož názvu, autorů Milana Brože – většina textu a fotografie, a Václava Kocuma – obrazy. Publikace je dnes součástí Muzea Gustava Leutelta v Neugablonz, jež spravováno je Leuteltovou společností, která založena byla ještě v Čechách v Jablonci nad Nisou v roce 1923.

Máme s malířem panem Václavem Kocumem tu čest, díky pozvání Josefodolských, býti této významné události přítomni, za což, pane starosto Honzo Mikso, oba děkujeme.

Milan Brož

Kniha Horské lesy


Křest knihy Horské lesy

středa 25. září 2013

Zlatokopové z Jablonce


„Prosím Vás, co nám to tu bulíkujete? … jakýpak zlatokopi z Jablonce? …co to je zase za blbost?“ – se na mě, vidím to, snáší vlna dotazů a kritiky. A přece, já si stojím na svém.

Málokdo totiž ví, že jen před pár dny, přesně 14. září 2013, proběhlo Mistrovství světa v rýžování zlata z řeky - u nás, v Pikovicích, nedaleko Prahy, na zlatonosné Sázavě. Česká republika je totiž již tradičním pořadatelem této zlatokopecké disciplíny, když mistrovství Evropy je pořádáno ve Francii.

Zástupci celého světa soutěží ve třech disciplínách, v soutěži jednotlivců, družstev – ta jsou dvoučlenná, a družstev při rýžování nočním.  Rýžovací pánve, přesně dle regulí, jsou o průměru padesáti centimetrů a koupit je lze opravdu těžce. Ale při opravdovém zájmu, sehnat se dají přes Geologický ústav.

Doba rýžování jednotlivců jest patnáct minut, pro soutěže družstev, denní i noční, stanoveno je minut deset … a započítává se počet skutečně narýžovaných zlatinek. Že nevíte, co to je zlatinka? … jak bych to vysvětlil, takové malé zlaté „nic“, ani mezi prsty to neucítíte.

A Jablonečtí? Na pány Petra Ottu a Jaroslava Šefra můžeme vpravdě býti hrdi. V soutěži jednotlivců, pravda, nepostoupili ani ze základního kola, ale vše si vynahradili v disciplínách dalších, soutěžích družstev. V rýžování denním se svým finálovým osmým místem rozhodně neztratili, v rýžování nočním pak o jedinou zlatinku – měli ji, ale uplavala, potvora - přišli o bronz a spokojit se tedy museli s pozicí „bramborovou“.  Přesto to byl výkon obdivuhodný, řekl bych: „Gratulováníhodný“.

Pan Otta je již letitým členem „Českého klubu zlatokopů“ s členským průkazem číslo 337, zajímající se o tuto problematiku již řadu let, mineralog s velkou sbírkou, opravdový nadšenec a této problematiky znalec. A jeho další plány? Samozřejmě „vyhrát“. Však v rozhovoru se jen tak jakoby mimochodem zmínil i o svém záměru -  založení jablonecké pobočky Klubu zlatokopů. Chce tento koníček rozšířit i mezi Jablonečáky …ovšem, jak s důrazem dodává: „Budeme si pečlivě vybírat!“…a kdo pana Ottu zná, jistě tuší, co tím chtěl říci.

Na závěr, snad jen ještě pro zajímavost, dodává: „ … a víte, že se pálí i tzv. Zlatá vodka? … velice kvalitní to nápoj, obsahující miniaturní šupinky zlata.“

Milan Brož



úterý 24. září 2013

V knihovně se budou brouzdat

Další knihu vydal publicista a zapálený sběratel Egon Wiener. Jmenuje se Brouzdání kolem Chrastavy. Soubor příběhů a fejetonů je uspořádán dvoujazyčně - česky a  německy, a je doplněný starými pohlednicemi.
Vydání knihy podpořil Euroregion Nisa, město Chrastava a německá Žitava.
Ve středu 25. září 2013 se v liberecké vědecké knihovně koná autorské čtení. Na malém sále ve čtvrtém patře se v 18 hodin můžete s Egonem Wienerem setkat osobně.

Vše má mít svou hranici, i proto NEvolím pravici



Malá změna ve volebním sloganu, který promlouvá na občana z billboardu u bývalé Jabloně v Jablonci nad Nisou. Řečeno slovy Mrzouta: Nemám rád současnou českou pravici.

pondělí 23. září 2013

Prý přijede kníže Schwarzenberg

Dnes ma prijet knize Schwarzenberg stop  Mel by obedvat v Jablonci U Zlateho Lva ve 13 hodin stop Prijede i byvaly ministr financi Kalousek stop Oba panove pak pojedou se svou druzinou jedenactkou do Liberce stop V 18.30 muzete zajit s Karlem do Plzenky na pivo stop

sobota 21. září 2013

Ještěd - Jeschken

Ještědu je dnes čtyřicet let, hlásí titulek v novinách. No, čtenáře by to mohlo zavést. Ještěd jako hora se pne nad Libercem od nepaměti. To jen horský hotel a vysílač na Ještědu byly přesně před čtyřiceti lety 21. září 1973 otevřeny. Ale Ještěd jako takový, ten krásný přírodní útvar, tu byl pravděpodobně ještě dřív než lidé. A pojmenování Ještěd, co víme, bylo prvně zaznamenáno v roce 1545. Tedy nebyl to ještě Ještěd, nýbrž Jesstied. Přesně to prý někde stojí psáno:  "pod horou Jesstied".  A i německý název Jeschken je přes čtyři staletí starý. Jeschkenberg byl prvně zmíněný v roce 1565. Tak to jen aby bylo jasno a abychom se nenechali pomýlit. JO

Ještěd z novoveské férie v podání Milana Brože.

pátek 20. září 2013

Burza učebnic a script

Doby, kdy dostávali studenti středních škol učebnice zdarma, jsou dávno pryč. Dnes se musí každý sám postarat a mnohdy za draho nové sehnat. Střední škola je v tomto ohledu obzvláště macešská. To alma mater (matka živitelka; obrazné označení vysoké školy, zejm. univerzity) je ke svým studentům vlídnější. Jsou i takové fakulty, kde poskytují scripta v elektronické podobě zdarma. Studium střední školy tak může vyjít i dráž než studium vysoké.

Studentka vysoké školy: "Za tři roky studia jsem utratila za učebnice 80 korun. A to jen pro to, že jsem si jednu knihu nestihla včas stáhnout, když byla k dispozici na ulozto."
Studentka střední školy: "Za necelé tři roky studia jsem utratila za učebnice tisíce. Někdy je musím kupovat přes internet, protože je nikde jinde nemůžu sehnat."

Zde je jeden odkaz, kde se dají sehnat knihy levněji

A další pouť, tentokrát však nejde o kolotočáře

U kostela Panny Marie v Nové Vsi nad Nisou v sobotu 21. září 2013 od 10:00 hodin 
                 
Program pouti: 10.00 zahájení 
                       10.15 pouťové zpěvy  
                       10.45 – 11.20  pěvci ze Skuhrova a Huntířova (v kostele i venku) 
                       11.20 divadélko Pohádka o černém a bílém království 
                       11.20 – 12.00 pouťové zpěvy 
                       12.15 Vystoupení dětského pěveckého sboru Novovesánek a sméšeného pěveckého  sboru KVINTUS v kostele Panny Marie 
                       13.05 zahájení malých skotských her                    
                       (průběžné plnění tří disciplín - vrh balvanem vyloveným z Nisy, farmářský běh, hod kládou) 
                       13.30 k tanci a poslechu hraje skupina Sousedi (až do ukončení poutě) 
                        cca 16.30 ukončení poutě 
 
Doprovodné aktivity: 
Bohaté občerstvení zajištěno již od 10.00 hodin  - vynikající kuchyně Jirky Papouška  
- speciality na grilu, pouťová kuchyně, bar „u Červeného Nosu“,  
Stánek „Novoveská dobrota“ a „Novoveský mls“ - speciality místních hospodyněk z ovoce i zeleniny 
Stánkový prodej, ukázky sklářského a bižuterního řemesla, keramika z novoveské dílny,  
výrobky z chráněných dílen  
Soutěž – Novoveská buchtička (vyhlášení výherců v 15.00 hod) 
 – soutěžní vzorek odevzdejte do 10.30 hod ve stánku Novovesanu (nejlépe  jeden plech) 
Výtvarné dílničky pro děti i dospělé včetně oblíbené korálkové dílny, výtvarná soutěž pro děti 
Po celý den lezecká stěna a jako žhavá novinka slaňování z věže kostela – obojí za doprovodu  
zkušených instruktorů. 
Skákací hrad a továrna na bubliny, soutěže pro děti i dospělé (bungee, závody týmů na lyžích ...) 
Možná dorazí i flašinetář…         
           
                                                
                                         Na viděnou se těší organizátoři 
                       
                        Novoveský okrašlovací spolek, občanské sdružení  
                                      a Spolek pro volný čas Novovesan 
                                     
                                                                       
Foto z cyklu Novoveská férie na https://picasaweb.google.com/W.Milan.CHP/NovoveskaFerie02# od Milana Brože

středa 18. září 2013

Přijela k nám pouť

Až do neděle 22. září 2013 setrvají atrakce na jabloneckém Horním náměstí. Přijďte se svézt. Jízda ve strašidelném zámku nebo na autodromu za padesát korun, let na labutích za třicet.
 Proč bychom se netěšili ... s dětmi na pouti?!


pondělí 16. září 2013

Úplně čerstvá zpráva, neděle 15. září, 23.56 hodin


Dobrý člověk ještě žije.

Znáte to, jedete z víkendu, tašky, tašky, tašky. Aby se to nepletlo … jen ve zkratce … vnuky vrátit do Prahy mamince … předtím se ale zastavit v novém domečku – také v Praze – u tatínka. Máme za sebou hlídání, už to stačí, ale ještě návštěva, sice synovce milého, se dvěma jeho stejně starými, a dcera. Jé, to nás bylo! Jen takový obrázek, jak jsme prožili víkend. Hezký, samozřejmě, ale náročný a ne chudý na nedorozumění. Byli jsme ale, aby nedošlo k nedorozumění, moc rádi pohromadě.

A teď je neděle večer. Synovec odjel, dcera jakbysmet, ostatní vezu od Jičína do Prahy. No jasně, úplně na druhou stranu města. Neděle podvečer, padá šero, mrak bubák, který o chvíli otvírá svůj kohout s vodou, světlu také nepřidá, tma, světla, vše se blýská … Jižní spojka … provoz jak … kdo zná, ví. Hrůza, prostě hrůza, skoro nevidět. Auto nadité nejen vnuky, ale i jejich proprietami, … a těmi zbytečnostmi, co vozíme stále sem a tam, tedy na chalupu a zpět. A pes, který se, sedě u nohou manželky, co pár minut dere přes „šaltrpáku“ řidiči – tedy mně, na klín.

Všechno klaplo, děti usnuly, nemuseli jsme stavět ani na čůrání, ani bumbat, ani že je některému špatně. Syn-otec navštíven. Matce děti předány a pojedeme zpět. Mám už toho ale plné zuby, oči vykoukané, začínám být v nenáladě. A je to tady, z Košíř dolu nezahnu včas do tunelu a zajedu až k Andělu na Smíchov. To ještě zvládám a za chvíli jsme tam, kde jsme být chtěli. Cedule nad Jižní spojkou – sleduju Hradec, Mladá Boleslav. Zase cedule - dobrý, zase cedule – přímo, jedu tedy přímo a … vůbec ne dobrý, najednou jedu na Strakonice a už jsem v Radotíně.

No, nebudu pokračovat. Teď už jsem na Proseku, kde vysedá žena, co týden navštěvuje maminku – 92 let, to je nutné. Jen pro zajímavost, bydlí v ulici Jablonecké. Rozloučení, po té nervozitě, co jsme zabloudili, již ani stopy, a vyrážím domu, tedy do Jablonce. Mám toho opravdu dost, ale konečně klid, pouštím rádio, pohoda. Je před dvacátou třetí hodinou.

Konečně doma, před barákem volno, to jsem opravdu rád, do druhého patra toho mám k odnosu dost. Prvně ale „projít“ psa, aby vypustil nádrže, a pak celou tu bagáž nahoru. Počítač, koš s ovocem, košík také s ovocem, velká taška manželky, malá taška manželčina, střední taška manželčina a ještě manželčiny igelitky. Košík s potravinami a přepravku, také s potravinami. Má příruční taška a … a jooo… a ještě pes. Prvně do chodby domu, zamykám, a  nahoře omýt packy, potraviny do lednice a špajzky, a tak.

23.56 – v bytě jak po válce, co jsem to tam všechno „našafoval“. Začínám to vstřebávat … zvonek, zvonění, dlouhé a naléhavé.  To ani nemůžu napsat, jak jsem zaklel. A následuje:
„Kterej blbec v tuhle chvíli? Mám toho dneska už dost, jen počkej, ty si to schytáš!!! Tos čekal, co přijedu, co … ale to ti jen tak neprojde!“

Beru klíče a s nechutí se sunu dolu odemknout. Sestupuji po schodech, nikoho nevidět. Odmykám, chystám se k výpadu,  a…

„Dobrý večer, nezlobte se“ – přede mnou stojí křehounká, hezká mladá slečna, ještě holčička, z pohledu mých šedesáti let, a pokračuje: „Vy jste měl úplně otevřený auto, tak jsme Vám ho zabouchli, ale zamčené … musíte ho ještě zamknout!“

Jen se, nevida jiného, zmůžu: „Vy jste sama?“

„Ne, ne, s přítelem, ale čekali jsme, jestli někdo nepřijde … on už musel, tak zvoním, máte to číslo na té reklamě“ – a odchází.

Nezdá se vám, a o to je to hezčí – mezi mladými, i u nás, v Jablonci nad Nisou, že „Dobrý člověk ještě žije!“

Milan Brož

úterý 10. září 2013

Krapet poezie o vesnici roku 2013 Libereckého kraje


Za hradbami lesa
nedaleko statutárního města
rozprostírá se Nová Ves.
Ana ozdobena stuhami
v soutěži se předhání.
Dík zelenému, modrému i bílému fáboru
opravili cestu nahoru;
kéž získá i cenu nejvyšší,
ať v zimě posypou cestu pro pěší!

J.O.

Netradiční pohled na Novou Ves nad Nisou - vesnici roku 2013 Libereckého kraje od Milana Brože.

neděle 8. září 2013

Nestihli jste v Liberci vernisáž? Nevadí! Jako byste tam byli...



   
Jan Šimek - Galerie CFA + H v Babylonu do 3. 11. 2013

    

Virtuos


 
Malíř

 
 
Hráči
  

Mrtvý flétnista



Podzim



I


Kočka




Tři grácie


čtvrtek 5. září 2013

Něco k pozvání:

Před "nedlouhem" Suché skály zaznamenaly tragickou událost ... po pádu úmrtí mladého ve všech směrech, dle současných měřítek, velice úspěšného čtyřicátníka. Posléze se ukázala tato tragická událost o to smutnější, že k pádu nedošlo náhodně, ale Člověk si ho sám sobě s pečlivostí sobě vlastní připravil.

Malíř, pan Jan Šimek, ovlivněn touto smutnou událostí, vytvořil dílo nazvané „Mrtvý flétnista" a ... jak se mi svěřil při přípravě výstavy, ani neví jak, vnitřní pocit z té smutné události, to vnitřní procítění mu ruku vede samo. Doslova říká: „Plátno, tmavá, ruka sama dělá pohyby, patlám to tam, tmavá a trochu světlé, ... a najednou ... už to vidím ... Sušky, ale automaticky pokračuju ... flétna, ruka vystupující z tmavé...!"

V den té události, aniž jsem byl ještě o tom velikém smutku zpraven (jsem té rodině prostřednictvím rodičů blízko), píšu báseň, ani nevím proč má takový námět, ale myšlenky jsou tak rychlé, že ruka jim nestačí, a proto jejich vyslovení nahrávám, teprve pak jako z diktafonu, prakticky bez jakýchkoli korektur opisuji.

Na vernisáži viz pozvánka, budete moci nejen zhlédnout zmíněný obraz Honzy Šimka, ale osobně, mimo jiných slov, přednesu i zmíněné verše, které si dovoluji umístit i na tento blog. Podaří-li se mi foto „Mrtvého flétnisty", též ho přidám.


Přidaný Mrtvý flétnista

Chci, aby pršelo

Chci, aby pršelo,
mně se nechce dál už jít,
chci, aby pršelo,
už se mi tu nechce být.
Chci, aby pršelo,
by mraky mlh zahalily věže,
chci, aby pršelo,
chci zemřít v leže.

Chci, aby pršelo,
však bez bouří a větrů,
chci, aby pršelo,
chci zemřít v teplém svetru.
Chci, aby pršelo
a v chladnoucím mém těle,
díky tomu svetru,
teplo bylo déle, bylo déle.

Chci, aby pršelo,
a vlhkost táhla krajem,
chci, aby pršelo,
a já se potkal s rájem.
Chci, aby pršelo,
a pán mne tam nahoře přivítal vřele,
chci, aby pršelo,
leč místo toho jen leje, leje a leje.

Chci, aby pršelo,
k odchodu mít tichého trochu deště,
chci, aby pršelo
však lijákem tím … cestou své aleje,
musím jít ještě a ještě a ještě.


Milan Brož

pondělí 2. září 2013

Jan Šimek

GALERIE CFA + H v Babylonu


Vás srdečně zve v pátek 6. 9. 2013 v 17 hod. na vernisáž výstavy obrazů,
kde svou tvorbu představí malíř

JAN ŠIMEK

Úvodní slovo : Milan Brož
Hudební program : Karel Jiroš - kytara


Výstava potrvá od 6. 9. DO 3. 11. 2013, otevřeno: pondělí - sobota 10:00 – 18:00 hod.
Centrum Babylon, GALERIE CFA + H, nákupní městečko, prostory č. 4,
Nitranská 1, Liberec, tel. 485 251 233, www.cfahobby.cz

Úchvatné maršovické roubenky

neděle 1. září 2013

Královna kopřiva

Mnozí z nás mají kopřivu za plevel, za nepříjemnou žahavku, a ze zahrad ji hubí. Ovšem pozor! Tato rostlina je neobyčejná léčivka. Pití kopřivového čaje je nesmírně blahodárné (pokud není člověk alergický na její jedovaté chloupky na listech). Obsahuje železo, hořčík, vitamín C, E a další a další tělu prospěšné látky. Maria Treben ve své knížce Zdraví z lékárny Boží píše: „Kdyby lidé věděli, jakou má léčivou sílu, nepěstovali by nic jiného než kopřivu. Kopřiva je léčivá od kořenů přes stopky až do květů a listů. Již ve středověku požívala největší vážnosti. Albrecht Dürer (1471-1528) namaloval anděla letícího k trůnu Nejvyššího s kopřivou v ruce.“
Vůbec celá ta knížka je úžasná a plná naděje. Maria Treben tam popisuje zázračná uzdravení, kdy lékařská věda už nad člověkem zlomila hůl, ale příroda ho vrátila do života. Ale zpět ke kopřivě. Jedné staré paní lékař stanovil silné rakovinné bujení v žaludku, pro svůj vysoký věk se nemohla odhodlat k operaci. Tu jí kdosi poradil, aby pila kopřivu. Ona ji tedy chodila denně trhat do své zahrádky, kde rostla podél plotu, a přinesla si jí pokaždé plnou hrst. Když po čase přišla k lékaři, ptal se jí udiveně, zda se přece nechala operovat: „Vždyť nevidím žádnou jizvu.“ Bujení úplně zmizelo a ta stará paní mohla ještě začít krásný, zdravý večer života. „Ale tak daleko to nemusíme nechat dojít,“ píše Maria Treben. „Nikdy se nemusí vytvořit něco zhoubného, když budeme naši dobrou kopřivu nejen ctít, ale také v pravidelných odstupech užívat.“
Tak si honem uvařte kopřivový čaj. A nezapomeňte, čím čerstvější kopřiva je, tím léčebnější účinek má.
Jaro

Warum Interesse? Proč Gablonz?

Proč má tento blog v názvu Interesse? Protože německé das Interesse znamená česky zájem, blaho, dobro, prospěch, účast, pozornost, záliba, hobby. A právě ze zájmu (účasti, pozornosti, záliby a i z těch ostatních významů) tato stránka vznikla. Ze zájmu publikovat něco, co by jinak zůstalo vězet v e-mailové schránce, a přitom si to teď někdo, kdo má zájem, může přečíst. A jistě z toho bude mít prospěch, možná pocítí trochu i blaho, možná sem ze záliby (či hobby) také něco napíše. Stačí to jen poslat na adresu gablonz.reichenberg@gmail.com
A proč Gablonz, resp. Reichenberg? Německé Gablonz znamená Jablonec, dřív mělo město většinu obyvatel německých, tak bychom na to asi neměli zapomínat. No a jelikož Liberec (německy Reichenberg) sousedí a je téměř s Jabloncem propojený, tak proč ho sem trochu nezahrnout?
Takže, kdo má zájem, může se přidat a něco, co je hodno pozornosti, dát ve prospěch veřejnosti. Může napsat o čemkoliv, co vede k dobru a blahu, může napsat ze záliby (či hobby). Na jeho účast se všichni těší!
(gr)