Advent v „Kostce“ u Balvanu

Advent, všude plno světel, lidí a lidiček, nabídek toho či onoho, odevšad znějí koledy, atmosféra … prostě Vánoce jsou tu. A těch akcí, besídek, posezení s přáteli či spolupracovníky … no jéjej.
„No a co!“ – řekl by skeptik. A pragmatik by dodal: „Vždyť je toho už moc, copak to je normální?“

Hned hned odpovím, jen dovolte něco málo. „Kostka“ … no znáte … na konečné tramvaje v Jablonci, nebo-li bývalý ÚSP U Balvanu.  „Ještě nic?“ Tak tedy – Ústav sociální péče, U balvanu 4117, tedy bývalý Ústav, dnes Domov a centrum denních služeb, čtvrtek 19. prosinec, desátá dopolední, klubovna k prasknutí, holky a kluci odsud … klienti po moderním, a tety-pečovatelky. Stačí jít po zvuku … tóny koled či ukázky z „Rybovky“, elektronické varhany, to vše vás bezpečně již od vchodu dovede. Ale nejen to, také podupávání, tleskání, zpěv. A zpívají všichni, včetně pana faráře Benjamina Mlýnka a pana Petra Trunce, který hraje na elektronické klávesy … ale hrají všichni, kluci i holky, učitelky … jednou to jsou činely … to když pan Trunc předvádí hru na činely a strhává s sebou celé vděčné publikum, jindy třeba bubínek … panečku to je tu najednou bubínků, a dupot osazenstva se nese celou budovou … a „Ježíšku panáčku“ a „Půjdem spolu do Betléma“ a  „dudlaj dudlaj dudlajdá“, koleda za koledou se nese chodbami stacionáře a mezi tím pan Trunc vypráví příběh o Ježíškovi.  Najednou je tu „Tichá noc, svatá noc“ a víc jak hodinové posezení, které spolu se zmíněnými pány organizovala vedoucí tohoto zařízení, paní Petra Pilná, společně se svými spolupracovnicemi, končí.

Dárky oběma protagonistům, přání „hezkých Vánoc“, ruce se setkávají, stisky jsou pevné a srdečné, i pohlazení se člověk dočká … není mezi námi rozdílu … všichni, opravdu všichni jsme prožili krásných více jak šedesát minut, a shromáždění, vpravdě vánoční a posvěcené láskou, se pomalu rozchází.

A teď je na řadě ta otázka zkraje. „Normální – nenormální“?!  Rozhodně to byl prožitek mimořádný a pocit vzájemného sdílení naprosto neobvyklý. Přál bych si … i všem, aby tak jako v „Kostce na konečné“ se shledávali v naší společnosti lidé i z toho světa těch „zdravých“, nehendikepovaných. Myslím … hned by bylo na světě krásněji.

Děkuji.

Pro paní Petru Pilnou a „její stacionář“ napsal Milan Brož.

Přibyla nová "Zaslechnuta"

Co se dá zaslechnout v květinářství, u stánku se slivovicí, na křtu knížky nebo v podatelně inzerátů?

To si můžete přečíst zde:
http://zaslechnuto.blogspot.cz/

Kdo nestihl vánoční trhy v Jablonci, může ještě zajet do Zittau

Je před Vánoci, ale paní Ludmila je rozhořčená. Těšila se na jablonecké vánoční trhy, ale ouha. Nestihla je. "Ve všední den se do města vůbec nedostanu, jsem od rána do večera v práci. A když jsem přišla v sobotu, ve městě už nic nebylo!" Ano. Jablonecké vánoční trhy, respektive Vánoční slavnosti, trvaly jen tři dny, a to pracovní. Od středy 18. do pátku 20. prosince. Kdo musel být v zaměstnání, měl smůlu. V sobotu již bylo náměstí pusté a prázdné.

Ale ten, kdo je nestihl, nemusí zoufat. Může se třeba ještě teď vypravit do nedaleké Žitavy a užít si vánoční trhy po německu. Jsou podobné těm našim jabloneckým, dokonce i věž místní radnice se podobá věži naší staré radnice, dnes knihovny. Snad nebude nikoho rušit, že na podiu bude vystupovat Weihnachtsmann se svou nadílkou a že se tam musí platit v eurech. Tamní trhy trvají od 18. do 22. prosince, dnes tedy do 20 hodin (ještě to stihnete), zítra od 11 do 19 hodin. Viel Spaß! (jo)

Žitavské vánoční trhy

VOŠMOA zpívala Tichou noc v osmi jazycích

Studenti Vyšší odborné školy mezinárodního obchodu a Obchodní akademie (VOŠMOA) v Jablonci nad Nisou zazpívali o velké přestávce Tichou noc v osmi jazycích. "Zpívali jsme ji v češtině, němčině, angličtině, ruštině, francouzštině, italštině, španělštině a čínštině," sdělila studentka Karolína.

Vánoční koleda Tichá noc je původem německá, respektive rakouská. Text vznikl již v roce 1816 a napsal ho rakouský kaplan Joseph Mohr. Jeho báseň oslavovala krásu vánoční noci, kdy se narodil Syn Boží. V roce 1818 báseň zhudebnil Franz Xaver Gruber a vznikla tak vánoční píseň, která je dnes známá na celém světě.

Studenti z jablonecké školy zpívají tuto koledu v předvánočním čase již tradičně. "Každý rok ji zpíváme, ale letos ji zpíval také poprvé náš nový školní sbor," uvedla ještě Karolína. Celou studentskou "chodbovou" projekci natáčela tento rok také televize Prima. Pokud máte trpělivost s reklamami, můžete ji zhlédnout na tomto odkazu http://online.zpravytvprima.cz/ V sekci Videa A-Z si najděte v levém sloupci Zpravodajství (je to úplně poslední dole), tam klikněte na Odpolední zprávy a poté již jen vyberte Odpolední zprávy 19. 12. 2013. Zpráva o jabloneckém zpívání doplněná anketou z města Jablonce je v čase 10:14 (pevné nervy při hledání...).

Pokud si ji chcete rovněž zazpívat, zde je originální text, poté anglický překlad, latinská verze, dánská verze z roku 1850 - snad jen pro zajímavost, a jedna sloka v češtině, dále odkaz na původní melodii z roku 1818. Pro frankofily byl přidán ještě text ve francouzštině (že, pane WELMISTŘE?). (jo)

Joseph Mohr, 1816 (1792-1848) 1. Stille Nacht! Heil'ge Nacht! Alles schläft; einsam wacht Nur das traute heilige Paar. Holder Knab' im lockigten Haar, |: Schlafe in himmlischer Ruh! :| 2. Stille Nacht! Heil'ge Nacht! Gottes Sohn, o wie lacht Lieb' aus deinem göttlichen Mund, Da uns schlägt die rettende Stund'. |: Jesus in deiner Geburt! :| 3. Stille Nacht! Heil'ge Nacht! Die der Welt Heil gebracht, Aus des Himmels goldenen Höhn, Uns der Gnaden Fülle läßt sehn, |: Jesum in Menschengestalt! :| 4. Stille Nacht! Heil'ge Nacht! Wo sich heut alle Macht Väterlicher Liebe ergoß, Und als Bruder huldvoll umschloß |: Jesus die Völker der Welt! :| 5. Stille Nacht! Heil'ge Nacht! Lange schon uns bedacht, Als der Herr vom Grimme befreit In der Väter urgrauer Zeit |: Aller Welt Schonung verhieß! :| 6. Stille Nacht! Heil'ge Nacht! Hirten erst kundgemacht Durch der Engel Alleluja, Tönt es laut bei Ferne und Nah: |: "Jesus der Retter ist da!" :|

fairly literal translation Frank 1997   1. Silent night! Holy night! All's asleep, one sole light, Just the faithful and holy pair, Lovely boy-child with curly hair, |: Sleep in heavenly peace! :| 2. Silent night! Holy night! God's Son laughs, o how bright. Love from your holy lips shines clear, As the dawn of salvation draws near, |: Jesus, Lord, with your birth! :| 3. Silent night! Holy night! Brought the world peace tonight, From the heavens' golden height Shows the grace of His holy might |: Jesus, as man on this earth! :| 4. Silent night! holy night! Where today all the might Of His fatherly love us graced And then Jesus, as brother embraced. |: All the peoples on earth! :| 5. Silent night! Holy night! Long we hoped that He might, As our Lord, free us of wrath, Since times of our fathers He hath |: Promised to spare all mankind! :| 6. Silent night! Holy night! Sheperds first see the sight. Told by angelic Alleluja, Sounding everywhere, both near and far: |: "Christ the Savior is here!" :|

Latin 1. Sancta nox, placida nox! Nusquam est ulla vox; Par sanctissimum vigilat, Crispo crine quieti se dat Puer dulcissimus. 2. Sancta nox, placida nox! Certior fit pastor mox Angelorum alleluia; Sonat voce clarissima Iesus salvator adest. 3. Sancta nox, placida nox! Nate Dei, suavis vox Manat ex ore sanctissimo, Cum is nobis auxilio, Christe, natalibus.

Danish: B.S. Ingemann, 1850 Glade jul, dejlige jul! Engle dale ned i skjul. Hid de flyve med paradis-grønt, Hvor de se, hvad for Gud er skønt. |: Lønligt iblandt os de gå. :| Julefryd, evig fryd, Hellig sang med himmelsk lyd! Det er englene, hyrdene så, Dengang Herren i krybben lå. |: Evig er englenes sang. :| Fred på jord, fryd på jord, Jesusbarnet iblandt os bor. Engle sjunge om barnet så smukt, Han har himmerigs dør oplukt. |: Salig er englenes sang. Salig fred, himmelsk fred, Toner julenat herned. Engle bringe til store og små Bud om ham, som i krybben lå; |: Fryd dig hver sjæl, han har frelst!

Czech Tichá noc, svatá noc, jala lid v blahý klid, Dvě jen srdcí tu v Betlémě bdí, hvězdy při svitu u jeslí dlí, v nichž malé děťátko spí. en français Ô nuit de paix, Sainte nuit Dans le ciel L'astre luit Dans les champs tout repose en paix Mais soudain dans l'air pur et frais Le brillant coeur des anges Aux bergers apparaît Ô nuit de foi, Sainte nuit Les bergers sont instruits Confiants dans la voix des cieux Ils s'en vont adorer leur Dieu Et Jésus, en échange Leur sourit radieux Ô nuit d'amour, Sainte nuit Dans l'étable, aucun bruit Sur la paille, est couché l'enfant Que la Vierge endort en chantant Il repose en ses langes Son Jésus ravissant Ô nuit d'espoir, Sainte nuit L'espérance a reluit Le Sauveur de la terre est né C'est à nous que Dieu l'a donné Célébrons ses louanges Gloire au Verbe incarné

http://www.youtube.com/watch?v=iExoUNpb138

Česká Tichá noc v modernější podobě

 

Vzpomínka na průjezd

7. prosince 2013 se konal Průjezd, který pořádá tradičně Pánský spolek přátel šachu z Jablonce nad Nisou.
Foto: Pan Luboš

Průjezd. Komu z mladých to něco říká. V paneláku ho nenajdeš a v barokních domcích novodobých boháčů také ne.

Průjezd mého mládí, to byl průjezd tak, jak má být, krásná velká dřevěná zdobená třídílná vrata, prolamovaná skla, něco kovaného mřížoví, velká mosazná klika a hlavně krásná dřevěná dlažba.

A ještě něco. Uprostřed toho průjezdu na jedné straně nenápadné dveře. A za nimi kouzelná dílna. Za ní pak následovala hala menší tiskárny. Do té se dalo vcházet i ze dvora, kam ten průjezd pokračoval. Ale to jste museli mít štěstí, že ty dveře s různobarevnými sklíčky, skrze které se svět jevil tu modře, tu růžově či zeleně, podle toho, kterým políčkem jste se právě dívali, zůstali nezamčené. A kromě papírků, které zbývaly po odřezání a které jsme dostávali na čmárání, jsme se tam naučili pískat. Na hubu. Sešpulit rty, jazyk stočit za zuby a pokusit se vyloudit zvuk. Dělníci, když stroje nemakaly, a oni taky, tak si nás vzali do parády. Další lekce byla na dva prsty. Tam výsledky byly horší. Dodnes. To Dáša měla asi jinčí učitele.

Průjezd. Báječné místo na fotbálek. Míč nikam neutíkal, a když se nehlučelo a nekopalo příliš zprudka do vrat, tak domovník za lítačkami, to byly dveře, kterými se vcházelo do domu, na schodiště, tak domovník, co bydlel hned jim naproti, nic neslyšel a nevyháněl nás. A když jo, tak jsme se třeba přesunuli na ten dvůr, kde byla garáž s roletou, a tam už ten goal zněl pěkně rámusivě.

Průjezd plný veteše, co kdo má po babičce, dědovi..., a také plný WELMISTRŮ z pánského spolku, jejich přátel a dětí, hudby, zpěvu a dobré nálady a vůbec všeho, co kdo donesl. Foto: Pan Luboš

Průjezd. Po letech úplně něco jiného. Na rozdíl od toho našeho z mládí, na rovince postaveném, tento trochu šikmý, ale také dlážděný, pravými žulovými kostkami, a plný různých lidiček a všelijakých věciček. Radost pohledět. V tom našem, v mládí, tam k vidění byla buďto hranatá Pragovka, vzádu s tím velikým kufrem, když se domácímu nechtělo zajíždět do dvora do té garáže, protože tam ji musel dát na taková kolečka a zašoupat ji bokem, anebo krásná Mercedeska 170, to když se zase jejímu majiteli nechtělo jet přes půl Prahy do garáže. Tak zde, kromě toho rozličného haraburdí, jak to nazývají naše drahé polovičky, ty vzácnosti, co s časem nabývají neskutečné ceny, (myslím to haraburdí), ještě něco navíc. Pochutiny. Kdo co uvařil, napekl, zazátkoval a tak. Prostě něco na chuť, aby řeči nestály, a ruce nebyly zbytečně po kapsách. Setkání přátel, k pokecání, zpěvu, hudbě. A pokoukání, co kdo přinesl, co to je, kde to vyhrabal, kdo to namaloval, vyfotil, nebo vlastnoručně vyrobil.

Tak to je průjezd, jak má být, i s pavouky a dobrou náladou. I s domovníkem, co nikoho nevyhání.
Průjezd - MB - JABLONECKÝ.

(Jíš, 2013, 07-12) 

Průjezd 2013 se v Lovecké v Jablonci opět vydařil. Tak zase příští rok! Foto: Pan Luboš

Vyšly další dvě kapitoly z knihy Pojďme si nezapálit od Milana Brože

Jak se na mě usmlouvaly děti a jak to bylo v noci. Kapitoly si můžete přečíst zde:

http://pojdtesinezapalit.blogspot.cz/

Knihu ilustroval malíř Václav Kocum

V muzeu se svítí

V jabloneckém Muzeu skla a bižuterie se svítí, a to znamená, že se tam něco děje. Od úterý do neděle, v čase od 9 do 17 hodin, mohou zájemci navštívit Kouzelný svět, ve kterém se podrobněji seznámí s fenoménem Jablonecka - bižuterií. Rovněž se jim otevře Čarovná zahrada, kde si přivodí estetický zážitek z dalšího regionálního artiklu - českého skla. Mimoto se mohou návštěvníci této památky podívat na výstavu voskových a marcipánových medailí či zakrátko na perličkové kabelky.

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Co se tak v Jablonci po nocích všechno děje...

V noci u jabloneckého Intersparu... 

Milan Brož už zase něco zaslechnul...

Na vernisáži a v hospodě. 

Kdo si to chce přečíst, prosím zde kliknout: http://zaslechnuto.blogspot.cz/

Kostky jsou ... vsazeny

„Miluju práci, vydržím se na ni dívat celé hodiny,“ – abych úvodem citoval – tuším jednu z Renčínovských postaviček. Opravdu je ale faktem, že na dobrou práci se i dobře kouká, ať je to truhlář, zámečník, opravář toho či onoho, … ale třeba i dlaždič. Věřte nevěřte, od dětských let toto řemeslo obdivuji … vždyť jak pěkně poskládané kostky, ať větší, či menší, dlaždice různých tvarů, zámková dlažba a tak podobně, prostě krásné dílo za těmito pracanty zůstává. Jak pomalu postupují, vlastně pardon, oni ustupují, vpravdě jak raci couvají před svým hotovým  …za zády hromady kamenů a před nimi roste krásný chodník, ulice, plac.

„Ťuk ťuk“ … na každou kostku dvakrát, sáhnout dozadu a „ťuk ťuk“, sáhnout dozadu a … a tak stále dokola, posunout se „nazad“ a znovu  „ťuk ťuk“. Podobné divadlo bylo právě teď k vidění i u nás, vedle autobusového nádraží. Nový plac pro trhovce tu vznikal: „ťuk ťuk“ a „ťuk ťuk“, dílo bude v nejbližších dnech hotové. Postál jsem, přihlížel, několik dlaždičů-raků tu couvalo a za nimi … vlastně, jak výše psáno, před nimi, krásná dlažba narůstala, „ťuk ťuk“ a „ťuk ťuk“. Však najednou, co to, jeden z těch pracantů porušil tempo, zmechanizované pohyby se zastavily. Bere ze zadu novou kostku, otáčí, prohlíží a … nezdá se, nezdá, potěžká a … odhodí, bere druhou, divadlo se opakuje, třetí … a další. Snad až pátá byla ta správná, ta akorát, ta co se hodila, ta co přesně zapadla. A už novou „ťuk ťuk“ a „ťuk ťuk“ a tempo pokračovalo.

Zaujalo mne to, opravdu zaujalo, s jakou pečlivostí ten člověk vybíral tu pravou, jak každou, co do díla nepatřila, co by dílo pokazila, odhodil stranou. Taková asociace mne napadla, stoje tam u té práce a pozoruje jednotlivé protagonisty. „Ach, kde bychom mohli být“ – mne napdlo, „kdyby každý z těch našich vedoucích tu svojí kostku pomyslnou, tu svoji dlažební, vybíral s takovou pečlivostí a rozvahou, jako ten dlaždič, tak, aby přesně zapadla tam, kam má, na to své určité místo, aby dílo nepokazila, ale naopak povýšila? Ach, kdepak jsme mohli být a jak jsme mohli mít vydlážděno?!“
„Miluju práci, vydržím se na ni dívat celé hodiny."

Milan Brož