úterý 3. června 2014

Ne podle řečí a žvanění, ale podle skutků poznáte je

Zdá se mi, že je plno lidí, kteří mají plná ústa řečí, ale skutek utek'. Znáte Johna Wesleye? Ne? No já bych ho také neznala, kdybych o něm zrovna nečetla. Víte, co mě zaujalo? Vydělával zpočátku jen 30 liber ročně, dvě ušetřil a ty rozdal. Později, když vydělával víc, držel si výdaje stále na stejné výši, aby mohl rozdat víc. Po čtyřech letech už ušetřil 94 liber. Mohl zaplatit učitelku na malé škole a šatit několik svých žáků, kterých bylo asi dvacet. Tehdy totiž nebyla škola pro všechny, chudí na ni nedosáhli. No není toto počínání obdivu hodné? A co je radostné, stále existují lidé, i u nás na Jablonecku, kteří, ač sami mají málo, přece i z toho svého mála věnují něco jiným. Nekoupí si třeba pěkně vypečenou houstičku se šunčičkou, ale postačí jim jen chléb s máslem. Nekoupí si drahé (stejně přiotrávené různými barvivy a konzervanty) pití, ale postačí jim voda. Neholdují obžérství, ale stravují se prostě. A přitom trochu ušetří, a mohou to investovat do jiných. A není to tak, že by prostým jídlem o něco přicházeli, ba právě naopak. Třeba již zmiňovanému Johnu Wesleyemu brali na studiích starší kolegové maso (ne jen jemu, bylo to tam prostě takovým zvykem, že starší brali mladším maso), takže on od deseti do čtrnácti let jedl skoro jen chléb a ani toho neměl nadbytek. Ale napsal: "Věřím, že mi to neublížilo, spíše tu jsou základy mého trvalého zdraví." Dožil se vskutku požehnaného věku a já toto mohu potvrdit i příkladem mojí babičky, která byla ze sedmi dětí, rodina trpěla nouzí, živena byla, jak se dalo (jako pamlsek uštipovala babička kvasnice a její maminka byla zvána selkou, aby si přišla vymést sýpky, když má tolik dětí, aby jim mohla uvařit alespoň kaši z votrub), a dožila se rovněž vysokého věku, aniž by kdy vážně či často stonala.
A víte, co se ještě říká? Co pro druhé děláte, pro sebe děláte. Tak nemysleme jen na sebe, ale jak razí pánové z jabloneckého šachového spolku, mysleme také na blaho v(f)šech. A hlavně konejme, protože řečí, těch má každý dost. JO

7 komentářů:

  1. Jak říkával můj kamarád, co již před pár lety odešel do bezdomoví: "Kecy namaj cenu!"

    OdpovědětVymazat
  2. Jako že se stal bezdomovcem? J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Domovem mu jiz neni tento nas svet vezdejsi.

      Vymazat
    2. Nikolivěk, ale sešel do bezdomoví z tohoto našeho světa vezdejšího, byv na poslední cestě provázen špalírem JIZERÍNEK - dobrých to víl našich hor, které se mu a ostatním členům PSPŠ-ZDE zjevily při jedné z našich inspekčních cest "Do Hory", to bylo poprvé po 657 letech, co se lidskému plemeni daly spatřit, domníváme se že důvodem tím byl vznik našeho spolku, jenž založen byl nejen Pro Blaho WELMISTRů, ale PBF - tedy Pro Blaho Fšech.
      Od té doby nás provázely na každé naší Jizerrskohorské inspekci, provádějíc nám cestou různých neplech rozverných. Dotyčnému WELMISTRu špalírem svým vzdaly hold, jež si právem zasloužil. Spatřeny však býti mohli toliko jeho druhy-WELMISTRy a dále lidmi, jež svoje bytí vezdejší PBF též zasvětili.
      Ale teď už - že jo -přeci
      nemaj cenu další kecy!

      Vymazat
    3. Odešel do trvalého bezdomoví, provázen špalírem Jizerínek-dobrých víl našich hor, které mu byly takto vzdaly hold za jeho činnost PBF - Pro Blaho Fšech, když byl natrvalo odcházel z tohoto našeho světa vezdejšího.

      Vymazat
    4. Nikolivěk. Před několika lety odešel do trvalého bezdomoví z tohoto našeho světa vezdejšího, byv na poslední cestě provázen špalírem Jizerínek-dobrých víl našich hor, které mu takto vzdávaly svůj hold za jeho životní působení PBF - Pro Blaho Fšech, když spatřit se nechaly jen jeho soudruhům - WELMISTRům PSPŠ-ZDE a ještě těm, kteří jsou PBF jsou v životě stejnou měrou, jako On.

      Vymazat
  3. Nikolivěk...jako že odešel z tohoto našeho světa vezdejšího, na jeho poslední cestě ho doprovázel průvod Jizerínek, dobrých víl našich hor, které se prostřednictvím našeho spolku PSPŠ nechaly ukázat lidskému plemeni po dlouhých 657 letech, posléze, při našich každoročních inspekcích "V Hoře", nám rozličné neplechy konaly. Proč zrovna členům - tedy WELMISTRům PSPŠ? - se zajisté ptáte. To proto, že Pánský Spolek Přátel Šachu založen byl před dvaceti lety PBF - tedy nejen pro blaho svých členů, ale Pro Blaho Fšech.
    ... a konec ... přeci
    "Nemaj cenu Kecy!"
    WM

    OdpovědětVymazat

Co Vy na to?