Brána Trojzemí

Hrádku nad Nisou se říká „brána Trojzemí“. V blízkosti tohoto města se totiž sbíhají hranice tří států – Polska, Německa a České republiky. Jenže… Přijedete-li do Hrádku vlakem, je to děs. Po vystoupení z velice příjemného prostředí moderního vozu se ocitnete na peronu nikoli vábném. Ale to už perony takové bývají. (Nevím, že si někteří lidé musí po vystoupení z vagonu hned odplivnout, případně rovnou „hodit šavli“.) Ovšem co přijde pak, to je hodno snad nanejvýš brány pekelné. Cestující musí projít špinavým hnusným podchodem, kde to páchne neuvěřitelně močí. Pak se sice ocitnou v již ne tolik páchnoucí průchozí hale, ale nehostinnost je zde všudypřítomná. Nedobytná WC (proto to lidé řeší asi tak, že vykonávají potřebu, kde se dá), hospůdka na nádraží zrušena, Information zazděné, čekajícím na vlak je zde k dispozici pouze jedna dlouhá předpotopní lavice. A hodiny. Ty jsou dobré. Velké a jdou. Jo a taky jízdní řád.  A taky překvapivě automat na kávu. (Ovšem tu bych v tomto prostředí pozřela jen v největší nouzi.) Po prvotních pocitech hnusu se ve mně vynořují otázky: „Tohle že je brána Trojzemí? Tím se Hrádek chlubí? Sem láká turisty? No to je teda pořádná ostuda,“ rovnou si také odpovídám. „Jak se tady asi lidé cítí?“ Nejsem místní, možná se v Hrádku najdou nějaké skvosty, které „bránu Trojzemí“ lépe reprezentují než nehostinné nádraží, které však zvenku nevypadá špatně. Nádražní budovy mají hezký kabát, zdálky radost pohledět. Snad to je jen vše na oko, a do útrob nehleďte. Jdu dál, směrem k hranicím. A najednou ji vidím. Tu bránu! Tvoří ji krásné vzrostlé stromy. Tak tohle je důstojná brána Trojzemí.  Desítky krasavců lemují silnici do Polska a do Německa. Úchvatný pohled.

Vracím se zpět na nádraží, jsem plná neobyčejných dojmů ze zdejší přírody a zeleně. Musím projít zase odpudivým podchodem a usedám na jedinou lavičku na peronu. Po chvíli vychází z podchodu pár turistů: „Dobry den,“ zdraví muž a já jim odpovídám: „Dobrý den.“ Němci. Posunuji se na lavičce a říkám si, co si asi mysleli v tom podchodu a jestli se sem ještě někdy vrátí.

(jo)

Urostlí hrádečtí krasavci tvoří bránu Trojzemí.
Foto: Jeho