pondělí 17. března 2014

Když vláda nebo někdo cigání

Pamatujete, také se dříve říkalo „cigánit“.
„Necigáni!“
„Co to zas cigáníš?“
„Ten toho zas nacigánil!“
… však mi starší dobře pamatujeme – „cigánit“ ve smyslu lhát, vymýšlet si, oblbovat. Myslím si, že se již správně dnes tohoto zavádějícího termínu nepoužívá. Rozhlédněme se kolem sebe, nemusíme chodit daleko, vždyť co všechno jsme se již v nedávné minulosti dozvěděli od našich zastupitelů o našem městě, plány, fantasmagorie … a skutek … no … no … no utek, přece, „samé cigánění“ – by se chtělo říci. Podívejme však ještě výše, na naši vládu … pardon – vlády, hlavně ty minulé, myslím, do parlamentu, na představitele nejvyšší – co z jejich proklamací zůstalo pravdivé? Že zrovna nepamatujete … vidíte, já také ne. Lhaní, vytáčení, mystifikace a co já vím co všechno – prostě cigánění. Ukažte prstem, kdo je výjimkou – určitě, najdete-li, nebude to ten z „lídrů“ nejpřednějších, ale spíše šedá myška tam vzadu, co snad ještě nepromluvila.
Podívejme se však úplně nejvýš, světové mocnosti a jejich kapitáni, tam na východ od Ukrajiny, ale i směrem opačným, na ty, co hýbou světem. Dá se vůbec někomu věřit, dá se v tom nějak vyznat? … nebo právě tito „vyvolení“ tento termín naplňují vrchovatě … přeplňují jej, až přetéká? Odpovědí nechť si je každý sám, já za sebe mohu jen říci:  Jsem rád, že se „to“ slovo, „ten“ výraz již přestal používat, … “páč“ - jak se na ten svět dívám, byla by to jen a jen urážka toho etnika, ne neproblémového, víme všichni, ale zdaleka ne v „cigánění“ tak umného a nebezpečného, jako právě ti velikáni světoví.

MW

Žádné komentáře:

Okomentovat

Co Vy na to?