KRAP 3 aneb jak jsme Šestku milovali

KRAP - 3. pokračování
„Jak jsme tu ´Šestku´ milovali“ … a o vzniku odznaku KP6

Jak jsme tu ´Šestku´ milovali? … ach, jak jsme ji milovali … inu, znáte-li někoho z našeho klubu, optejte se … od šesti večer do půlnoci, ucho u rozhlasového přijímače … a jak člověku vadilo, když nemohl poslouchat, když byl rušen, ono totiž opravdu bylo CO poslouchat a motto stanice „Pojďte s námi do hloubky“ bylo naplňováno nejen programovou skladbou, ale i úrovní jednotlivých pořadů a jejich autorů a …chcete-li po novém … moderátorů a jejich hostů. Však také stanice všem tvůrčím pracovníkům dávala sdostatku časového prostoru k tomu, aby pořady nepodléhaly dnes tak moderní klipovitosti a bulvarizaci. A tak výjimečnými nebyly jen pouhé zprávy, které se vyhýbaly plkání o ničem, ale vpravdě i celá plejáda pořadů z programového schématu. Však v padesáti či čtyřicetiminutových relacích proklamaci „o hloubce“ skutečně naplnit šlo. Samozřejmě existovaly i formáty ve stopáži kratší, třiceti a dvacetiminutové, struktura celkového vysílání byla však natolik vyvážená, že vše mělo svou logiku.

Vysílání stanice Český rozhlas 6 se těšilo čím dál větší přízni posluchačů, a to právě pro programovou ucelenost, pěkné české slovo, profesionalitu pracovníků a smysluplnost volených témat. V neposlední řadě však i tím, že na stanici neexistovaly různé nesmyslné předěly, jingly a hudba, a tak současný audioprostor naší republiky, vpravdě přesycený kolovrátkovou muzikou, pouťovým vyřváváním nesmyslů a vlezlým podlézáním posluchačům, bezděky přispěl k tomu, že kolem Šestky se semkli příznivci , kteří následně vygenerovali vznik KP6.

Samozřejmě mezi programy existovaly i výjimky, a takové sobotní „Volejte Šestku“ bylo leckdy posluchačstvem očekáváno, zda vysílání bude opět zneužito stálým volajícím, a kdyby nešlo o vážné věci i komickým, panem Janíčkem z Brna, který … a dodnes zahaleno tajemstvím je, jak to dělal, že se dovolal vždy jako první. Ale … zlepšovat přeci je vždy co.

Posluchačů přibývalo, kladné odezvy na vysílání se šířily všemi informačními cestami a jednoho dne mi přátelé, už také posluchači Šestky, nabídli: „Hele, když jseš v tom spolku,“ - mysleli samozřejmě Klub Přátel Šestky, „my vám uděláme odznak!“ No, to jste měli vidět, jak jsem koukal. Bylo to při našem pravidelném posezení, touto chvílí počínaje však veškerá zábava padla, já byl odstaven na vedlejší kolej a ucucávaje ze svého půlitru jsem jen mohl koukat a poslouchat, a hned to bylo … tužka, papír, nákres a: „Já to vyreju, ale…,“ – „… hele, destičky ti dodám i je vyleští, … jasně, i s jehlama!“ - „… a povrchovka? ...“ - „Neboj…!“ přidává se třetí, „… to zařídím, ale potřeboval bych to do úterka!“ – „Jasný … a kdy ty to,“- konečně se po půlhodině obrátili na mne: „… kdy ty to potřebuješ?“

Nebudu vás napínat, nezaváhal jsem: „Okamžitě … teď, když už je to skoro hotové, jen to udělat, tak okamžitě … za deset dnů máme sezení!"

Za deset dnů jsem vezl z Jablonce n. N. do Prahy na naše pravidelné „jaderné“ sezení kolekci dvanácti odznáčků, co kus to originál, vyrytím počínaje, pájením, leštěním pokračuje a galvanizací konče, vše stvořeno rukodělným umem mých přátel, veskrze to mistrů svého řemesla (tzv. „Jablonecké zboží“ takových machrů potřebuje spoustu a ve spoustě činností), a to jako jejich vklad k činnosti KP6 a příspěvek a uznání úrovně vysílání „Šestky“. Dovolte mi, ku jejich poctě, je jmenovat: Karel Krása – rytec, Karel Adamovský – šperkař, Jiří Hrdina – galvanizer.

Z odznáčků nakonec, dík ukončení vysílání ČRo6, vznikl vpravdě artefakt dnes historický, a tak, přátelé mí milí, děkujeme Vám!

P. S. Ani jeden z nich již posluchačem stanice mluveného slova, dnešního ČRo Plus, není. I jim se současná podoba a úroveň vysílání této stanice, až na čestné výjimky, jeví jako velký ústup z úrovně, až jako urážející.

V květnu 2014 za KRAP člen „Jádra“ Milan Brož

Odznak KP6