sobota 10. srpna 2013

La Cause Drtinová

„Tak už nemáme Drtinovou…“ – povzdechl si Jeden, nechav větu nedokončenou, nechtělo se mu hodnotit.
„Zaplať Pán, … po tolika letech, že jsme se jí zbavili…“ - přidal Druhý, také nehodnotě.
„Ale je to důvod k napití, ne?!“ – vece na to ten Třetí, a napiv se, ještě s pěnou u pusy: „A kdo že to je?“

Tak, vidíte, tři soudci v lidové síni zvané hospoda. Tři mínění, tři přístupy, tři tři…tři. Čekají na čtvrtého, jsou zvyklí, hrají čtyrku, červenou, jo, ta je zábavnější. A Čtvrtý chodí vždycky později. Vsadil bych boty, že bude názoru: „Drtinová, nejlepší, co tam celý léta maj, a takhle se k ní…!“

Tak, já nevím, večer rychle utíká, karta jde z ruky do ruky, štěstí se kolem stolu točí poměrně pravidelně, na Drtinovou už, v zápalu hry, nikdo nevzpomene, jen číšník, už spíše ve druhé třetině večera, téma zase vrátí: „Mně to je teda ukradený, stejně na ten „kchostn“ nekoukám … ale zametli s ní, co?! … a po tolika letech.“

Zametli, fakt zametli, to se musí uznat, hlavní soudce toho večera, ten, který to nakonec každému spočítá, měl „recht“, ostatně jako vždy, vrchní má vždycky pravdu.

Á propos…jsme u toho, vrchní, hlavní, šéf, nadřízený, ředitel … můžeme vymýšlet donekonečna - podtrhuji: … má vždycky pravdu. To je přece základní poučka. Pak … jak je to tedy v případu paní Drtinové? To se, samozřejmě, nikdy nedovíme. Prohlášení bude stíhat prohlášení, jedni budou mít pravdu takovou, druzí onakou, už pak vůbec nepůjde o paní Drtinovou, ale o „ty móresy“, také o to, kdo se do čeho má plést, kdo ne, kde je jaká kompetence, a já nevím o co dalšího. A čas poběží, a koukači si zvyknou na jinou tvář a nekoukačům to bude zase jedno.

P. S. Pokud jde o mne, abyste věděli, určitě mne najdete mezi těmi čtyřmi s kartami … že byla nejlepší, a leta už … že takové nemehlo pohledat, její způsoby, někdy těžkopádnost, páčení odpovědí za každou cenu, urputnost až afekt, rozčilení se, apod. …. že ale s ní zametli, co … ale když, víte, já se holt nekoukám. Nakonec bych se ale, přiklonil k … jak říkával už můj děda, že:

„Šéf má dycky recht!“

Milan Brož

Žádné komentáře:

Okomentovat

Co Vy na to?