Praha – Národní památkový ústav se postavil proti umístění pomníku československých letců, kteří za druhé světové války bojovali v britských Královských vzdušných silách (RAF), na pražském Klárově. Městský památkový odbor, který má rozhodující slovo, potom oznámil, že stanovisko NPÚ podpoří. Magistrát tak musí pokračovat v hledání vhodného místa pro pomník, který má být odhalen již v polovině června. Praha 1 ale požádala ministerstvo kultury, aby o záležitosti rozhodlo samo. Památník věnovala Česku tuzemská britská komunita.
Více na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/274642-pamatnik-valecnych-letcu-stale-nema-kde-stat-pamatkari-zamitli-klarov/
Pomalu přecházíme Mánesův most. Míříme přímo na Klárov. Zbylo nám pár dnů volna, tu v Praze, leta věc nemyslitelná, tak se touláme … Vyšehradem, původním Spořilovem - zástavbou i vilami … mezi těmi původními – povedenými, i těmi druhými, ujít si nenecháme ani nový památník českým letcům, instalovaným právě na Klárově anglickou menšinou žijící u nás. Z Klimentské, kde jsme byli včera v kavárně Citadela instalovali kamarádovu výstavu obrazů, to tak daleko není. Jsme zvědavi, co že se to těm památkářům na pomníku nelíbí. Konec mostu se blíží, vidíme již památník II. odboji, ale „okřídleného lva“ zatím nevidět. Dalších pár kroků: „Támhle … hele“! – a opravdu, v cípu na druhém konci parku je patrná ta nová skulptura, na kterou bychom přece – si myslíme, měli být hrdi. Rychle k němu! Zastavuje se zde spousta lidí, nejen tu …, ale začasté i cizozemců, hodně Angličanů, většinou i fotí, fotím to dílo také, ze všech stran, abych ukázat mohl. Navazujeme hovor: „Líbí?“ … „Co tomu říkáte?“ … „Jaké se vám zdá to umístění?“ – a tak podobně. Odpovědí je většinou kladný souhlas a jakási hrdost na nejen naše letce, ale i na to, že konečně jim tu byl takovýto hold vyzdvižen. Také jsme však zaslechli: „Nevím … hezčí … mohlo to být hezčí…“, nebo „Asi věděj … ty památkáři, proč se jim to tu nelíbí.“ – A paní toho pána dodává: „My halt na to študovaný nejsme!“ A názor náš? Ač na to „študovaný“ nejsme, památník …snad se nedá říci „se krčí“, ale rozhodně tedy „nedominuje“ danému místu, ani se nijak nepere se starším bratrem – památníkem II. odboje. Těžko pro normálního člověka hledat důvod, proč je to místo nevhodné, náš pocit je právě opačný, a to i v symbolickém spojení obou. A dílo samotné? Víte, je to šelma, dohnaná do rohu, nemá už kudy kde, nemá šanci, její grimasa jasně to říká … už není couvnout kam!!! … je konec, nebo … nebo … a to jí dává ta křídla, vzlétá a rve se, rve za to své. Tak, to jsou mé i kamarádovy pocity. A ještě jiné nás napadají, třeba o tom známém „čecháčství“, nebo „závisti“ autorství, že ne já, ale ten „anglán“ … a tak podobně. Však víte … jsme hrdí, máme radost, ale jsme i trochu posmutnělí. Odcházíme, dílo nechť každý posoudí sám za sebe, za své myšlení, osobu.
V červenci 2014 Milan Brož
 |
| Lev s křídly. Více fotos zde |
Mně se ta socha docela líbí.
OdpovědětVymazat