Jestli slovo dělá muže, tak Malina jím asi nebude

Podfouknul v roce 2008 Radek Malina Město Jablonec nad Nisou i s jeho obyvateli?

NEDÁVNÁ HISTORIE:

Poodhalit některá tajemství Šlarafie se pokouší výstava pořádaná v Městské galerii MY při příležitosti 150. výročí založení spolku Šlarafia v Praze a 100. výročí založení její říše Preciosa Iserina v Jablonci nad Nisou. Snad přispěje k tomu, že si budeme více vážit skutečnosti, že se nám unikátní sídlo jablonecké Šlarafie na Ovocném trhu dodnes zachovalo a oceníme, že se jeho současný majitel rozhodl stavbu opravit a zachránit. (Z článku Jana Strnada Tajemná Schlaraffia z listopadu 2009)

Jablonecká odnož Šlarafie s označením Preciosa Iserina byla založena roku 1908 a již dva roky poté si zřídila v Tržní ulici své sídlo. Historická hodnota objektu je ve vztahu k regionu města nesporná a svým významem dalece přesahuje rámec Jablonce n. N. (Výtah z hodnocení stavby Národním památkovým ústavem - pracoviště v Liberci.)
Jakmile se firma Malina-Safety, s. r. o. rozhodla dále rozvíjet svou pracovní činnost, logicky ji chtěla realizovat na svém pozemku. Právě na něm ale stojí zámeček Šlarafie. Firma jej hodlala zbourat, neboť si řekla, že rekonstruovat ruinu je daleko nákladnější, než postavit nový objekt. Tady však narazila na odpor nejen města, ale i veřejnosti. Proto město zahájilo s majitelem firmy jednání. A na červnovém zastupitelstvu se objevily první výsledky.
Firma požádala o změnu územního plánu a předložila svou vizi nového komplexu budov. Autor architektonického návrhu Libor Sommer začlenil torzo historické budovy do celého areálu, a tím vrátil zámečku jeho naději. Majitel firmy navrhl, aby regulativa pro výstavbu na jejich pozemcích, které jsou dle územního plánu v kategorii S3 - smíšené bydlení v centru, zastupitelé doplnili o drobnou kompletační, skladovací, obchodní a administrativní činnost s vlastními účelovými stavbami. Toto řešení doporučil zastupitelům i poradní sbor architektů.
„Už nyní je jisté, že Šlarafii nelze naplno vrátit její sice trochu bizarní, ale o to zajímavější a jedinečnou krásu. Návrh zachovává exteriér stavby s jejími charakteristickými znaky - stanová střecha, cimbuří, kamenné bosáže atp. - jako připomínku na jablonecké ,zahaleče a jejich sídlo, které je evropským unikátem, říká k projektu L. Sommera Jiří Křížek z libereckého pracoviště NPÚ. Zastupitelé navrhovanou změnu ÚP schválili a Jablonec tak nepřijde o svůj zámeček, který se stane sídlem firemní administrativy. (Z článku Sídlo recesistů znovu ožije z 29.8.2008, autor –fr-)

Usnesení ZM č. 347/2008

Schválení podnětu XXXXVI. změny územního plánu

Zastupitelstvo města Jablonce nad Nisou po projednání předložené zprávy a v souladu se zněním § 44 a za použití §46 odst. 3 zákona č. 183/2006Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

schvaluje

podnět k pořízení 46. změny platného územního plánu města Jablonce nad Nisou předložené pořizovatelem. Důvodem pro pořízení změny je záměr firmy Malina-Safety s.r.o. na vybudování nového obchodního, výrobního a administrativního centra firmy Malina-Safety s.r.o. v bloku vymezeném ulicemi Tržní, Luční, 5.května a stávajícím objektem Schlarafie. V rámci tohoto záměru dojde k zakomponování části stávajícího objektu Schlarafie do areálu firmy.

Studie

SOUČASNOST:

Radek Malina několikrát připomene, že Zámeček nikdy nechtěl zachovat a že byl k tomu, aby ho začlenil do svého továrního komplexu, donucen městem. „Většinu z vás to asi nezajímá, ale my se musíme chovat ekonomicky. Tady je spousta emocí, ale pořád tu nepadla základní věc, jak tu budovu smysluplně využít tak, aby nás aspoň nestála moc peněz, které budeme ubírat jiným aktivitám,“ hovoří. (DNES liberecký, 29. 1. 2014, autor Martin Trdla) 

Autor článku Martin Trdla se ve svém Zápisníku pozastavuje nad tím, že lidé začali o Schlaraffii bojovat až pět minut po dvanácté. Ovšem ze shora uvedeného vyplývá, že již v roce 2008 vyjednalo město i veřejnost zámečku budoucnost. Jenže někdo tady nedrží slovo a dohoda nedohoda, já to platit nebudu a zbourat!  (jo)