neděle 20. dubna 2014

Co to jsou vlastně Velikonoce?

Vajíčka, zajíčky, pomlázku, to teď prosím ponechme trochu stranou. My, co víme, se o Velikonocích zamýšlíme. Zamýšlíme se nad tím, co to vlastně ty Velikonoce jsou, proč je slavíme, co znamenají. A snad se při tom i trochu přeme. Jeden říká: „Jsou to normální pohanské svátky a křesťani k tomu přidali Ježíše.“ Druhý říká: „Kdepak. Židé na Velikonoce vzpomínali na exodus (odchod z Egypta), vyvázání se z egyptského područí, získání svobody, a pak to každý rok slavili, protože to pro ně hodně znamenalo. A právě na tuhle slavnost přišel Ježíš do Jeruzaléma a stalo se tam to, co se na Velký pátek žel stalo, a to si zase připomínáme na Velikonoce my!“

No já si myslím, že je to všechno dohromady. Že se spojilo v jedno jak prastaré vítání jara, tak židovské vyjití z Egypta, a dále události z tohoto nejnovější – totiž události okolo smrti Syna Božího. Je to prostě velký svátek, jak pro ty, kteří v Něho nevěří, tak pro ty, co v Něho věří.

Vysvětlení pro Velký pátek bychom tedy měli. Tehdy byl ukřižován Ježíš Kristus, ztělesnění Božské Lásky. Ale co velikonoční neděle a pondělí? Věřící věří, že Kristus vstal třetího dne, tedy v neděli, z mrtvých. My, co víme, víme, že se odpoutal pouze jeho duch, že to tělo, které někteří viděli, nebylo z masa a krve. (Mimochodem, to se děje po smrti s každým, duch se odpoutává i u obyčejného člověka.)  Ježíš musel v tomto „jiném“ těle nějaký čas prodlévat, neboť čekal, až se otevřou nebesa a on bude moci vstoupit ke svému Otci. To se stalo pak na Letnice (mimochodem toto otevírání se nebes se opakuje každý rok).
A pondělí? Kdysi bývalo prý zvykem, že po velkých svátcích následoval den pracovního klidu. Tedy prostě volný den, aby si lidé po náročných svátcích odpočali. Takže je to taková neděle, u nás spojená s koledováním, pomlázkou a dalšími zvyklostmi.

Já mám Velikonoce spojené také s takovým novým začátkem. Ono se má stát totiž všechno nové, víte? Předně tedy člověk. Může se znovuzrodit. A teď nemyslím, že se znovu narodí, jako že bude zase miminkem, ale vnitřně se jaksi přerodí. Přerodí se tím, že se změní. Změní se tím, že do svého srdce, nitra, pustí Božskou Lásku  – chcete-li věčný zákon, která-který ho promění. A on pak bude nový.

S přáním stále pěkných Velikonoc

JEHO


Velikonoční hudba od pana Bacha

Žádné komentáře:

Okomentovat

Co Vy na to?