Gauner má "recht" vždycky?

Tak, gauner má zase jednou „recht“ … agresor je přece gaunerem vždy. Sám sebe nachytávám, že nemám pravdu, píši-li „zase jednou“. Přes moje zkušenosti, zkušenosti našeho národa … domnívám se, že i přes Vaše … docházím k poznání, že přeci „gauner má ,recht‘ vždycky“!
Gaunerů je zajisté více, nabízí se tedy otázka, který z nich má tu pravdu? Ani zde odpověď není těžká … přeci ten, který přijde nejdřív, … tedy jako první. Důvod? …ale ten si najde snadno: ochranou národnostních skupin počínaje (kde dnes existuje jednonárodnostní stát?), přes územní celistvost (anexe příslušného území), ochranu světových zdrojů (vlastní zájmy), svoje bezpečnostní zájmy (vyřizování účtů), ochrana nebo zavedení demokracie (ach ta starostlivost) … a tak dál a tak podobně, fantazii se meze nekladou. Stačí pouze oplývat dostatečnou silou. Ne, nemluvím jen o Rusku (internacionálním či imperialistickém) a Ukrajině, nejen o Afganistánu, Hitlerovi, ale třeba i Křižácích či Římanech … a dosadit lze vše možné.
Ale hovořím i o našem životě, životě obyčejných lidí, „o gaunerství“ v malém. Když mne kdysi, snad v páté, šesté třídě, jeda na kole, přepadli dva gauneři a ztrestali za to, že pár dnů před tím jsem se ve škole kohosi proti nim zastal, to víte, že nakonec „recht“, byť byli ze školy vyloučeni, měli. Ale já dostal přes hubu, já měl poškozené kolo, já ležel tři týdny ve špitále, ale oni tu devítiletku stejně dodělali na jiné škole, a mě nakonec ředitelem bylo řečeno: „Nemáš si s takovými začínat, vždyť víš, co jsou zač!“
„Recht“ měli i ti, co přepadli mého kamaráda u přehrady, vždyť policajty byl nakonec poučen: „Pane, víte, neměl jste tudy chodit! … vemte si napříště z toho ponaučení!“ – a zmlácenýmu ty peníze stejně nikdo nevrátil. Vemte si toho občana, co si postavil domeček, všechna povolení vyběhal, všechno nechal potvrdit, odsouhlasit, pozemeček (malý pozemek – ne za každou cenu zdrobnělina) zkultivoval, plotem obehnal a … „Víte, vybral jste si špatný místo, tu rodinu tady všichni znaj, s tou nechce mít nikdo nic společnýcho!“ – se dozvěděl od policistů našeho města. A na otázku: „Ani vy ne!“ – se dozvěděl: „To víte, to máte těžký, to bychom je museli chytit, že vám střílej do toho komínu…“ - a můžete dosadit: „… že vám rozbili ten plot, … polámali stromy, … rozbili okno, … házej flašky do zahrady, … blokujou vrakama vstup…“ atd.atd. „A tak co mám dělat?“ – se ještě nakonec zmohl. „Vyhýbejte se jim, vyhýbejte … to je fakt lepší…!“ – tak, a babo raď, a gauner má zase „recht“!
Nejinak tomu bylo, ještě když jsem hrával basket … byli takové tými gaunerů. Co všechno dokázali, zápas nestál za nic, těch záludností, co používali, aby nás vyprovokovali a nakonec píšťalka: „Faul!“ – „Ale já se jenom bráním!“ – a rozhodčí na to: „Pěkně bráníš, jsem tě viděl, jak oplácíš!!! … ještě jednou, a jdeš ven!“ – tak, ale co oplácím, to už neřekl a gauner měl zase „recht“!

Ne, nechtěl jsem kazit náladu nikomu. Ale tak to prostě tady chodí, žijeme „halt“ jen v obyčejným světě, kde mají přednost naše touhy a přání světské, tělesné, a … je mi líto, ale ještě větší přednost mají ta přání gaunerů, přeci oni mají „recht“ vždy, jsou totiž silnější (rozuměj surovější, neomalenější, sobečtější...), alespoň na tomto světe vezdejším.

MW