pondělí 4. listopadu 2013

A jak bylo první den v německé práci? Intenzivně...

MB: A jak bylo první den v německé práci?

JO: Intenzivně. Během několika hodin jsem poznala v praxi to, proč mají Němci lepší životní úroveň. Říká se, že jsou disciplinovanější, říká se, že jsou pracovitější. Ano, opravdu jsou. Zírala jsem, co všechno musí kolegyně zvládnout a ptala se sama sebe, jestli jsem nepřecenila své síly a jestli toho všeho budu vůbec schopná... 

A ta anabáze s pojištěním! Musela jsem mít pojištění odpovědnosti za škodu vůči zaměstnavateli. V Jablonci mi ve dvou různých pojišťovnách řekli, že mě nepojistí, protože zaměstnavatel je z Německa. Že se musím nechat pojistit v Německu. V Žitavě mi ve dvou pojišťovnách řekli, že mě nepojistí, protože bydlím v Čechách. Že se musím nechat pojistit doma. V německém Allianz mě ujišťovali, že mě pojistí náš Allianz. Jela jsem tedy ještě do Liberce - už jsem musela být prostě pojištěná! - byla to podmínka! - hned! Hledala jsem pobočku Allianz, nenašla, ale najednou koukám - Generali. Tam jsem sice v Jablonci se svým požadavkem právě už byla, ale oni mě odkázali do země, kde má sídlo zaměstnavatel. Přesto jsem do liberecké pobočky vstoupila. Řekla jsem, co potřebuji, a že mi v Jablonci řekli, že mě nepojistí, že musím do Německa, ale tam že mě taky nechtějí pojistit. No co člověk, to jiný názor, co město, to asi jiná pravidla, v Liberci to nebyl žádný problém. Pojistili mě hned. (Jen tak na okraj: vyprávěla jsem to známému a víte, co mi řekl? Že si prý chtěl toto pojištění sjednat u nás u Allianz a oni mu řekli, že takovéhle pojištění Allianz vůbec neposkytuje...) 

A ještě něco. Po tomto prvním dnu jsem si všimla, že když jsem překročila hranici zpět do Čech, cítila jsem úlevu, jak je to krásné být zase někde, kde se v pohodě domluvím, bez námahy, jen tak prostě jednoduše řeknu, co chci a druzí mi rozumí a já jim!

Ale jinak se mi v Žitavě líbilo. Trochu jsem si ji prošla a byla docela nadšená. Objevila jsem tam také mnoho opuštěných domů, starých až prastarých, a říkala si, co by to asi stálo, kdyby se to nechalo opravit... Také jsem si ale všimla, že je tam draho. Nic jsem si nekoupila. Není nad to si v Čechách koupit rohlík za korunu padesát...

Zittauer Blumenuhr (Žitavské květinové hodiny)



Žádné komentáře:

Okomentovat

Co Vy na to?