Přání České republice

Včera jsme vzpomínali 95 let od vzniku samostatného Československa. To sice už pominulo, ale důležitá je zde ona samostatnost. Ráda bych do dalších let samostatného trvání naší republice něco popřála. Přemýšlela jsem co. Při pohledu na současné dění, které mi mimochodem připadá velmi tristní, mě napadla myšlenka, kterou jsem objevila na jedné internetové diskuzi. Lidé se tam zamýšleli nad tím, zda lze definovat slušnost a co to vlastně slušnost je. Objevil se tam zajímavý názor, který připomněl Desatero. Že jeho dodržování vede ke slušnosti. Přeji tedy naší České republice jak slušné politiky, tak slušné občany. Ono totiž obojí souvisí. Na jedné straně se říká, že ryba smrdí od hlavy, což v tomto případě znamená, že důležití jsou právě ti, kteří nám vládnou, ale také se říká, že vláda je zrcadlem národa, což zase znamená, že je také důležitý stav nás občanů a že máme takovou vládu, kterou si zasloužíme. Vidíte, že to není jednostranné a záleží na každém jednotlivci. Můžeme tedy s naší slušností začít hned, každý sám u sebe. Přeji nám všem v naší přeměně či proměně mnoho zdaru.

Ještě na vysvětlenou. Nespojujme prosím Desatero s církví. Málokdy měly tyto dva pojmy něco společného. Poznal to na vlastní kůži jak například kníže Václav, který Boha upřímně miloval a zjistil, že mnoho a mnoho lidí křesťanství sice přijalo, ale pouze povrchně, aniž by toto učení pochopilo. I další státník Karel IV., jenž do kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn vstupoval bos, čímž vyjadřoval úctu Nejvyššímu, vyzval církev, aby učinila přítrž svému nemravnému životu. A nakonec i Tomáš Garrigue Masaryk, jehož jeden citát zní takto: „ Ježíš podával náboženství čisté, nerozhárané, klidné, jasné, nemlhavé“, vystupoval velice kriticky proti církvi. Ne, opravdu se nemylme, a už vůbec nezavrhujme nejlepší rady pro náš život, které jsou v Desateru ukryté, jen proto, že je někdo zneužil. Ony zde byly ještě mnohem dříve, než si je dala církev do svého „programu“ a začala se jimi ohánět, aniž by je sama ctila, či je vůbec chápala. Však ji také náš první prezident nazval politickou organizací, které jde jen a jen o moc.
Jaroslava Očenášová