Tajná volba

A znovu volit, jako v mariáši, v pauzírovaném, jedenkrát za čtyři … hry … roky, ta podobnost. Samozřejmě, když to složím, když s tím souhlasí ostatní, volí se dříve, rychleji … a hra dohrána nebývá. Jo, také se to stává, zvláště ke konci večera, když se vyhlásí: „Červené eso dodá!“ … a poslední hra se hrát musí!  To bývá, pane, pak složených her.

„Hele, seš na řadě, tak vol! … Vole!“ … pardon, chtěl jsem říci, jen mi to tam tak vyklouzlo, chtěl jsem říci „Občane!“

„Ale co, pro pána krále, co volit?!“ Tady na tom místě „Tfuj … tfuj … tfuj!“ –je třeba třikrát obejít židli, se tento … mnich, né? Ale jestli to pomůže, se uvidí až při volbě následující. Teď je třeba volit teď, z toho co v ruce … pardon pardon, v obálce. Červený, Kule, Zelený, Žaludy … od ničeho nic a dohromady pěknej maglajs, když zavolím tyhle, který druhý mi pomůžou, ani jedny nemám v ruce tak srovnaný, aby rozhodly samy… a o ostrejch, dobírákách netřeba ani hovořit. Ňákej hlas se najde, to jo, to by bylo pěkných čtyřicet, to by se i stovečka mohla podařit … no jo, ale jsou to ty pravý, taky bych mohl mít jen tu hlášku, o ty desítky přijít a v tu chvíli je to sto proti.

Fakt není, co volit. Do Malýho je to nesmysl a Velkej, … a oflekovanej … to by mohla být úplná katastrofa … ach, kdybych věděl, co držej v ruce spolu/proti hráči. Ale takhle??? A kde mám záruku, když to budu chtět sbalit, že to bude dobrý? … no… kde?

Tak ještě jednou, po pořádku. Toho Malýho, to ne, to ne, Velkej, toť  sebevražda. Oranžová – hele, bacha, co jejich slavnej šéf a ekonom Nedělka, tam jsme se tehdá začali propadat, pamatujete! ... rozdal před volbama brebendy nemakačenkům všem… a rozdával by dál. A ten jejich … no, ten kůň, ten Grosák, ten si pomoh‘, co. Tak ty né!
Modrou, prosím, prosím … modrá je dobrá. No jo…no, ale není modrá jako modrá. Ta současná, řekl bych, trošku „vyšisovala“, co? Měnili až vyměnili … až domněnili. Jo nové tváře … kde kde … no snad ten zpěvák, ne, ten ze Slovenska, ten Naď, to není rodina? … no, no tak né, no, ale … stejně na to snad ještě ani není ten pravý „nečas“, né?  Ty taky né! Musíme vejš, ty nejlepší, Ty „top“ … no nevím, nevím, koukněte, to kníže se celej komunistickej věk ukrývalo kdesi v Rakousích a proslýchá se, že s Komunistou, aspoň ve svých lesích, byl za dobře, … taky neumí češsky, a … a ten, zeptejte se na jihu, tam, pod tím mostem, co Křižík zelektrifikoval, jo, v Bechyni, jakej že to je pěknej kalousek ten kumpán jeho. Tak ne, ty také ne!
Jama Oto Toto Moto, toho Kanimuru, prosím vás, ten je chytrej nad Fšechny, no jen ho chvíli poslouchejte … lepší, kdyby zůstal na tom ostrově Honšů, nebo Kjúšú nebo Hovajdú, či odkud vlastně ten Japonec je. …a prej že z Moravy. No tak, to je úsměvné, ne, a … jasný, toho taky né!
Tak snad zkusit toho Děduše, co? To by snad marný nebylo … a umí, prej, řídit! No jo, ale kdo dneska řídit neumí, žejo!  Každej, to už není žádná výhoda. A na Slovensku prý má popotahování … taky je to Slovák, co s ním tady, a bohatej pán … jo jo „panská láska po zajících skáče“ … to je starý – bacha – ale moudrý.  Hm, hm … tak toho taky né. Pro pána Krále, LIDI, tak Koho???

Leda že … by … po mariášnicku, tajná volba, no přece „z lidu“!
Milan Brož